Úleva, máte to za sebou. Vy i vaše dítě jste v pořádku. A co bude dál? V porodnici vám nezbývá než splynout s rytmem nemocnice – měření teploty, vážení, vizity, kontroly… Učíte se, jak kojit, přebalovat, koupat. Vyrovnáváte se změnami Vašeho těla, přivykáte menšímu bříšku a tlaku v prsou. Máte spoustu důvodů se radovat, všechno probíhá dobře, ale přesto vám může svět nějak zešednout.

„Melancholie čtvrtého dne“ – tak se říká zhoupnutí nálady, která může přijít tak čtvrtý den po porodu. Bez ohledu na to, že porod byl lehký, že není žádný důvod k obavám nebo úzkostným stavům, i tak se může stát, že se dáte do breku. A pláčete…

Takovýto, hormonálními změnami podpořený výkyv nálady, často provází poporodní období. Stejně tak ale nastat nemusí. Pláčem se daří uvolnit řadu nashromážděného napětí, uvolnit se po porodu, vyrovnat se s hormonálními změnami při tvoření mléka. Není třeba se ho bát, ani mu přisuzovat velký význam. Pláč přijde a zase odejde.

Propuštění z nemocnice může také přinést další zátěž na váš organismus. Doposud vám pomáhal s péčí o miminko zdravotní personál a najednou je toho na vás moc. Domů jste moc těšila, ale jste vyčerpaná. Musíte toho zvládnout s miminkem daleko více práce, možná si občas nevíte rady, a zase pláčete. Někdy je propouštěcím dnem z porodnice právě ten čtvrtý den po porodu, a tak se sejde více zátěže najednou.

Určitě se pokuste přenést na své nejbližší okolí podstatnou část z péče o domácnost, snažte se ale být s miminkem, pokud vám to stav dovolí. Teď je ten čas, kdy si řekněte o pomoc druhým. Se svým partnerem se zkuste podělit nejen o praktické fungování okolo novorozence, ale i to, jak vám je. Pokud však období bez radosti bude trvat dlouho, dokonce se zhoršovat, mohlo by to znamenat, že máte poporodní depresi – a o té je třeba mluvit s lékaři. Vyžaduje lékařský zásah, ale nebývá tak častá, jak často se o ní hovoří. Odpočívejte, jak je to jen možné a užívejte prvních společných dní s miminkem. Uvidíte, že s přibývající energií k vám přijde i dobrá nálada.