Pamatuji si, jak můj přítel stále hrál fotbal. On mi říkal, že fotbal je jeho život a že ho to strašně moc baví. A já se mu nedivím. Protože víte, kde jsme se s přítelem seznámili? Samozřejmě, že na fotbalovém zápase. Jistě, že se nejednalo o nějaký luxusní zápas, tento byl takový obyčejný, ale mého přítele to hodně lákalo a bavilo. A musím říct, že na fotbalovém zápase mu to opravdu moc slušelo. Nemohla jsem z něj spustit oči. V té době on ještě nevěděl, že vůbec existuji. Natož aby věděl, že bych o ně měla velký zájem. To všechno se ale změnilo, když dosportoval. Když dohráli fotbal, tak všichni fotbalisté šli k takovému stánku, kde si zchladili krk.

A já jsem zrovna seděla skoro vedle, takže jsem se na něj usmála. On se prvně otočil, jestli se směji vůbec na něj nebo ne. A ty jsi zjistil, že jsem se usmála na něj, tak mi úsměv opětoval. Byla jsem skoro v sedmém nebi. Víte, takový sportovec a on se na mě směje. V tu ránu jsem zčervenala a nevěděla jsem, co mám dělat nebo co říct. Tak jsem si řekla, že to nechám osudu.

Rychle jsem se napila pití, abych se nějak uklidnila. A potom asi za půl hodiny za mnou přišel můj budoucí přítel. A slovo dalo slovo a my jsme si potom dali rande. A jsme spolu už šest let a všechno nám klape. A oba dva sportujeme. Oba dva máme rádi sport, a dokonce i já si občas s přítelem zahraji fotbal. On stojí v bráně a já na něj kopu míč. Potom se vyměníme. A můj přítel stále sportuje, stále hraje fotbal, takže že stále jezdím na jeho zápasy a fandím mu. A to je opravdu příjemné se dívat, jak se váš přítel snaží na fotbalovém hřišti vyhrávat. Abych pravdu řekla, fotbal mu opravdu stále jde i po těch letech. Nebála bych se říct, že by také klidně fotbal mohl hrát profesionálně. Navíc sport je taky skvěle finančně ohodnocen. Sport je prostě prima po všech stránkách.